Mizející památky
Seznam článků:
Zámek Jesenný
Poloha: Liberecký kraj, okres Semily, obec Jesenný
Majitel: soukromý (dle veřejně dostupných informací z katastru nemovitostí paní Bc. Kameníková, Praha 8)
Internetové stránky: nejsou
Přístupno: nepřístupno
Navštíveno: naposledy duben 2017
Na pomyslné hranici jabloneckého a semilského okresu se nalézá obec Jesenný, kde na návrší se nalézají smutné pozůstatky jesenského panského sídla. Jedná se o jednopatrový obdélný objekt, ke které je ve středu připojena osmiboká zámecká kaple.
Zámek vznikl někdy po roce 1664 barokní přestavbou z renesanční tvrze. V roce 1664 po smrti Gertrudy Lamottové panství zdědil Vincent Lamotte, oddělil jej od hradu Návarov a připojil k němu statek Albrechtice. V roce 1715 byla k zámku přistavěna barokní kaple se sklenutou kopulí a oltářem svatého Jana Křtitele. Po Vincentově smrti byl jeho majetek rozdělen mezi jeho syny Jana Jakuba, jenž zdědil Sychrov, Starý Dub a Domaslavice, a Maxmiliána Rudolfa, kterému zůstalo Jesenný. V roce 1708 k němu přikoupil Stračov a v roce 1728 Holovousy. Jeho potomci roku 1794 panství odprodali Dejmům ze Stříteže, kteří jej roku 1810 připojili k panství Semily. Zámek následně sloužil pouze jako hospodářské a administrativní centrum.
Po roce 1945 se zámek stal majetkem státu. V letech 1948-198? jej vlastnilo místní JZD. Zámek byl také využíván jako rekreační středisko (pravděpodobně se jednalo dle dotazů o podnik Mototechna Praha (?) a kolem roku 1998 - 2000 (?) byl prodán soukromé osobě. Majitelkou se stala paní z Prahy, která však byla zřejmě jen nastrčenou figurkou. O zámek nikdo nepečoval, byl opuštěný a prázdný. Nebyl také nikterak zabezpečený a vniknout do jeho vnitřních prostor nebyl žádný problém. Toto se mu zřejmě stalo osudným. Dne 22. dubna 2007 zámek vyhořel a zůstalo vlastně je obvodní zdivo s částečně zachovanou střechou. V následujících letech byl zámek nabízen k prodeji za částku převyšující milion a půl, což je vzhledem k jeho stavu naprosto nereálná cena.
O zámek dále nikdo nejevil zájem a v současné době je bez střech úplně, jsou zborcené stropy až do přízemí - s výjimkou několika zaklenutých prostor, kde zřejmě klenba odolává nepřízni počasí i vandalů. Celý objekt je zarostlý náletovými dřevinami a objevily se informace, že se uvažuje o jeho zbourání.
Na katastru nemovitostí je zámek veden jako průmyslový objekt!
Celý zámecký areál je také veden v databázi brownfields: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3531/id:113777
Do Jesenného se dostanete vlakem, autobusem, vede zde turistická značka. Nedaleko se nalézá zámeček a hradní zřícenina Návarov (o těch v dalších článcích).
Zámek po požáru ještě s částí střechy. Zdroj toto foto: http://regionalni-rozvoj
Stav 2003
Celkový pohled od silnice
Stav 2003
Objekt u zámku
Přistavená zámecká kaple
Stav 2003
Vstup do kaple
Levá strana zámku od silnice
Stav 2003
Detail - propadlé stropy
přízemí zámku, kde jsou dosud stropy
Interiéry stav 2003
Zámek (Horní) Dlouhá Loučka
Poloha: Olomoucký kraj, okres Olomouc, obec Dolní Loučka
Majitel: soukromý
Internetové stránky: nejsou
Přístupno: nepřístupno
Navštíveno: stav objektu sledován dlouhodobě pro chátrající neutěšený stav
Obec Dlouhá Loučka se skládá ze dvou částí - Dolní Loučky, kde najdeme jedno panské sídlo a Horní Dlouhá Loučka, která se jakožto horní díl vsi s dvorem v roce 1385 majetkově vyčleňuje a vzniká samostatná ves Horní Dlouhá Loučka, která se dlouhodobě stává součástí sovineckého panství. Rozdělení jinak kompaktní vsi na dvě trvá následně téměř šest století.
V Horní Dlouhé Loučce stávala původně tvrz, kterou vystavěli koncem 16. století Ederové ze Šťavnice. V roce 1629 panství koupil velmistr Řádu německých rytířů. Po sloučení obou vsí roku 1708 nechal velmistr řádu Franz Ludwig z Beirheimu vystavět v Horní Loučce barokní podélně orientovaný zámek. Zámek má obdélnou podobu, je poměrně rozsáhlý. U zámku býval také pivovar, sladovna a rozsáhlý zemědělský dvůr. Pod zámkem jsou velmi hluboké a veliké sklepy, kterými projede i traktor.
V dobách válečných pak měnil zámek v Horní Dlouhé Loučce účel použití. V čase napoleonských válek v letech 1805 a 1809 byl zámek přeměněn v polní nemocnici pro 600 raněných. Hospitalizace ruských vojáků v roce 1806 znamenala pro místní obyvatele pohromu v podobě rozšíření epidemie tyfu.
V roce 1810 se vrchnostenský úřad řádu přestěhoval do zámku v Horní Dlouhé Loučce. Řád využíval kanceláří a bytů v prostorách zámku až do roku 1938.
Kolem roku 1830 byl zámek upravován klasicistně. Roku 1839 byla k severní části přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty s čtvercovou lodí a půlválcovým závěrem. Koncem 19. století byl kolem zámku vytvořen krajinářský park o rozloze cca 2 hektary.
První světová válka se také odrazila v přeměně zámku na nemocnici. Již v listopadu 1914 přišli první ranění. V lednu 1915, zde byla zřízena vojenská rezervní nemocnice, v letních měsících zde bylo ubytováno až 2000 vojáků.
Viz z korespondence vedené s panem Schofferem
Původní barokní dveře - dnes již nejsou
původní dveře - dnes již nejsou
Krásné barokní dveře - odvezeny, již nejsou
Zábradlí a pískovcové barokní schodiště - již neexistuje
Podkrovní místnost, zde je ještě střecha
Místnosti v přízemí
Dveře již nejsou
Chodba
Detail výzdoby kaple
Vstupní vestibul
Okno oratoře zámecké kaple
Nádržka na WC z poč. 19. stol
Stav srpen 2017, tyto krásné prostory by třeba ještě šly zachránit
Tvrz Tlustec
Stav tvrze únor 2022
Stav tvrze 2016
Poloha: Liberecký kraj, okres Česká Lípa, obec Velký Valtinov, část obce Tlustce
Majitel: dle Katastru nemovitostí Ivan Boural z Brniště (platné k 26. 4. 2016)
Přístupno: volně, zvenku
Ještě výrazné pozůstatky renesanční tvrze v bývalém poplužním dvoře, obdélného půdorysu.
Původně gotické sídlo s poplužním dvorem bylo založeno pravděpodobně ve 2. polovině 14. století. Jeho prvním majitelem byl Mikuláš z Tlustce, připomínaný k roku 1371 a roku 1391.
Pravděpodobně počátkem 15. století panství získali Blektové z Útěchovic. Roku 1524 je připomínán jako majitel tlustecké tvrze Jindřich Blekta a po něm jeho syn Sebastian, zmiňovaný roku 1540.
Roku 1595 byl Tlustec za Jiřího Jindřicha Blekty spojen se sousedním valtinovským božím. Roku 1603 statek přešel jako věno Hedviky Blektové na jejího manžela Kryštofa Nybšice z Holtendorfu a na čas byl tak oddělen od valtínovského zboží. Roku 1609 Tlustec koupil Kryštof z Donína a znovu ho připojil k Valtinovu.
Původní tvrz byla kolem roku 1580 nahrazena renesanční stavbou tak, že ke starší budově byla přistavena nová tvrz. Obě dvě budovy byly následně upraveny na dvě části, které byly zcela oděleny příčkami a zazděním průchodů.
Obdélny půdorys tvrze má trojdílné členění. ze vstupního středového dílu se sestupovalo do sklepa, na obou koncích schodů byly půlkruhové kamenné portály. Ve východní části středového dílu je klenutá černá kuchyň. V krajních dílech přízemí se nacházela pravděpodobně maštal a komora. V prvním a druhém patře byly světnice a komory. První patro bylo částečně zaklenuto, druhé patro bylo celé plochostropé. Fasády tvrze byly zdobeny sgrafitem, které se v nepatrné míře na fasádách dochovalo.
V 18. století byla tvrz přestavěna na sýpku a zanikly tak vnitřní zdi a příčky pater, které však donedávna byly čitelné z pozůstatků na renesančních omítkách. Při přestavbě byla horní dvě patra rozdělena na tři. V severní části prvního patra vznikl v 19. století byl a přízemí sýpky sloužilo jako chlévy.
Zbytky tvrze jsou volně přístupné z hlavní silnice kolem hospodářských budov a příléhající budovy u tvrze, která však patří jiným majitelům.
Tvrz je v dezolátním a havarijním stavu, zcela chybí střešní krytina, okna a dvře v přízemí jsou zazděny pórobetonem. Jedná se vlastně jen o obvodové zdi s částečně zachovaným přízemím. Okolí je zarostlé a neudržované.
Dle informací z roku 2013, byl objekt tvrze prodán soukromé osobě, avšak nejsou patrny stopy nějaké péče a údržby.
Z veřejně dostupných informací Katastru nemovitostí je tvrz nemovitou kulturní památkou!!! (http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=180293006&oKodOk=5101&oNazSidOb=Velk%FD+Valtinov&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=26.04.2016&Limit=25) a rovněž je vedena na Monumnetu (stránky NPÚ) v seznamu Ohrožených kulturních pmátek!!! (http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrlist.php?KrOk=Ok&Nem=N&HiZe=&sNazSidOb=Velk%FD+Valtinov&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=26.4.2016&TypVl=&Anotace=&Ohroz=&Stav=&VlozenoOd=&VlozenoDo=&KodKr=51&KodOk=5101), a dále je vedena jako budova bez čísla popisného i evidenčního a je vedena jako zemědělská stavba.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem se nabízí opět otázka, co činí památková péče, která nechala takto zchátrat památkově chráněný objekt a jaké byly učiněny kroky k nápravě a postihu vlastníka????
Současný majitel kontaktoval náš club s nabídkou prodeje objektu bývalé tvrze, protože ji koupil jako zemědělské stavení, které, pokud je prohlášené kulturní památkou, nemůže opravovat a proto jej nabízí k prodeji. Snad se brzy najde nadšený nový majitel, který tvrzi vrátí zašlou slávu.
Naposledy navštíveno v únoru 2022, bohužel stav ještě horší, jestli předtím byly nějaké pozůstatky ozdobných prvků, není nic. Zazděný vhod prolomený, takže je vidět i zevnitř všechno propadlé zdivo. V levé části stále zachováno klenuté přízemí, je ovšem otázka času, jak dlouho.
Ještě by měla naději???
Stav v únoru 2022
Stav v roce 2016
Postranní místnost v přízemí
Detaily....
Starší foto, rok 2010
Následující foto zdroj: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S-Ž, vyd. ARGO, 2005, ISBN 80-7203-700-5
foto M. Rykl, stav v roce 1984
Zaměření a kresba M. Rykl, stav v roce 1984, půdorys přízemí
Zámek Chocenice
Brzy bude přeřazen do jiné rubriky
Poloha: Plzeňský kraj, okres Plzeň-jih, obec Chocenice
Majitel: soukromý, naposledy ACREAL - nemovitosti s.r.o., Praha, změna k 16. 6. 2016 viz níže
Menší zámek (trojkřídlá budova) při hlavní silnici na začátku obce Chocenice. Přízemí zámku je zaklenuto, první patro je plochostropé. V některých místnostech se ještě dochovaly původní prvky, jako jsou např. dveře. Kolem zámečku se rozprostírá zdevastovaná a neudržovaná zahrada. V obci se nachází ještě tzv. Starý zámek.
První dochovanou písemnou zmínkou je zápis ze zakládací listiny kladrubského kláštera z roku 1115. Před husitskými válkami náležely Chocenice k cisterciáckému klášteru u Nepomuka (dnešní obec Klášter). Kolem roku 1560 byly prodány Jiříkovi Kokořovcovi z Kokořova, mezi lety 1605-1615 sem přesídlil jeho vnuk Kryštof a vystavěl si zde nové sídlo - tvrz s vrchnostenským dvorem, ovčín a pivovar, pozdější lihovar. V roce 1650 bylo panství prodáno Janu Václavu Kocovi z Dobrše a jeho manželce, která panství později zdědila. Poté Chocenice často střídaly majitele. Roku 1729 je Sinzendorfy dokončena přestavba tvrze na barokní zámek.
V letech 1903-1927 byla v zámku umístěna jedna ze tříd obecné školy, zámek byl pak prodán Feriálním osadám v Plzni, které organizovaly prázdninové pobyty pro děti. Zámek byl opraven a pojmenován Skupovou ozdravovnou pro plzeňské děti. Po dobu 2. sv. války zde měla sídlo četnická stanice. V létech 1946 až 1979 byla budova využívána jako škola.
V současné době je zámek prázdný. Několikrát byl nabízen k prodeji za ceny, které střídavě strmě klesaly a stoupaly od milionu a půl k 5!!! miliónům a nakonec k ceně necelého půl miliónu.
Budova zámku je v celkem špatném stavu. Střecha se dožilá, chybí okna, dveře, v prvním patře je na několika místech propadlý strop. Zámek postrádá byť jen minimální snahu o nejzákladnější údržbu. Zhruba před půl rokem byl hlavní vstup zahrazen páskou a vypadalo to, že se začnou dít nějaké stavební práce. Bohužel, nedělo a neděje se vůbec nic. Krásný venkovský zámeček by potřeboval nového vlastníka, který by co nejrychleji zahájil rekonstrukční práce.
Naposledy byl zámeček nabízen za zhruba 1 600 000 Kč. Přestože se nyní na realitních serverech objevil aktualizovaná nabídka prodeje, z katastru nemovitostí je je evidentní, že k 16. 6. 2016 zámek změnil vlastníka.
(http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
Vypadá to, že se zámečku začíná blýskat na lepší časy (snad opravdu), protože zcela evidentně začaly probíhat záchranné a rekonstrukční práce. Byla posekána tráva v zahradě, vyřezány náletové dřeviny, kolem zámku je vybagrován letitý nános zeminy, jsou vyndavána okna a na jedné straně budovy je postaveno lešení a probíhá výměna krytiny (viz poslední fotografie).
Poslední fotografie dole pak dokumentují postupnou obnovu zámecké budovy - stav podzim 2017.
Stav 2014
chodba, přízemí
Schodiště do prvního patra
1. patro
Chodba 1.patro
1.patro
1.patro
Stav červenec 2016
Započatá rekonstrukce, podzim 2016
Stav zámku prosinec 2016
Únor 2017 - kompletně hotová střecha
Stav září 2017
Zámek Krukanice
Stav 2013
Poloha: Plzeňský kraj, okres Plzeň-sever, obec Pernarec
Majitel: soukromý (Seglen, a.s. Praha)
Obdélná patrová budova s bočním křídlem z 19. století, krytá valbovou střechou, se středním průjezdem. Ve dvorním průčelí se nacházejí dva válcové věžové přístavky. Přízemí zámku má valené a křížové klenby. Některé místnosti jsou zdobené výmalbou.
Zámek byl postaven někdy v 18. století u poplužního dvora. Poprvé je připomínaný roku 1788.
Z průjezdu zámku se vstupovalo do haly se sloupovým schodištěm, na druhé straně byla kaple sv. Jana Nepomuckého. Ta byla později přestavěna na kancelář.
Zámek patřil klášteru Teplá, později na počátku 20. století ing. Sebastianu Kličkovi. Po roce 1945 se zámecký areál stal majetkem státu a budova zámku sloužila jako šlechtitelská stanice. V 80. letech 20. století začala být vyklízena, čímž došlo k zanedbávání údržby objektu.
Zámek má sice novou střechu, ale jinak je bez řádné údržby. Současný vlastník se zámek pokouší prodat již několik let, ale bez úspěchu. V roce 2012 měl zámek údajně kupovat plastický chirurg z Prahy, který zde chtěl vybudovat kliniku. Z koupě však zřejmě sešlo, protože je zámek stále nabízen k prodeji za zhruba 4 miliony korun.
Státem chráněná památka
Detaily
Zámek Ošelín
Stav 2012
Stav 2014
Stav 2017 (další fotky pod článkem)
Poloha: kraj Plzeňský, okres Tachov, obec Ošelín
Majitel: soukromý
Navštíveno: 2012, 2014, srpen 2017
Jednoduchá obdélná, patrová budova zámečku s valbovou střechou se nachází v západní části bývalého poplužního dvora. Budova je částečně podsklepená, některé prostory jsou zaklenuté, ostatní v přízemí i v prvním patře jsou plochostropé.
Zámek byl postaven někdy ve 2. pol. 18. stol. a pravděpodobně v sobě ukrývá některé stavební prvky ze starší zámecké stavby a tvrze.
Do roku 1935 vlastnili zámek jako předposlední majitelé Bigattové, poté zámek zdědil dr. Klement Podevile.
Z doby druhé světové války nejsou žádné informace o tom, co se dělo se zámkem, po roce 1945 však přešel do majetku státu a poté do užívání Státních statků.
Někdy po roce 1990 byl zámek údajně prodán za symbolickou 1 Kč určité osobě, která s ním měla nějaké podnikatelské plány. Zámek však zůstal zcela bez využití a byť jen základní údržby.
V letech 2011 - 2012 byl zámek nabízen k prodeji za 600. 000 Kč. Tato cena zřejmě byla "výhodná" vzhledem k ceně stavebního materiálu, ze kterého byl zámek vystavěn. Objekt totiž koupil nějaký člověk, který ze zámku odstranil veškeré střešní konstrukce a trámy výhodně prodal. Zámek byl překryt plachtou, která se však po několika měsících zcela zničila, takže tak jak nyní můžeme vidět zámecké zdi s trčícími komíny, získal přezdívku "Titanic".
Aktuální informace ke stavu zámku:
Dne 27. ledna 2016 šel zámek do elektronické dražby, kterou nařídil soudní exekutor. Pokud zámek nezíská někdo, kdo by ho opravil, zvažuje obec jeho demolici!!! Viz: http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/zchatraly-zamek-v-oseline-jde-do-elektronicke-drazby--1577074
V elektronické dražbě byl zámek dražen dvěma účastníky a byl vydražen za 78 tisíc a nějaké drobné. Viz: https://www.okdrazby.cz/drazba/24719-obcanska-vybavenost-oselin
Pokud zámek nevydražil nějaký nadšenec, tak zřejmě nastává jeho poslední čas.
Podrobněji k současným vlastníkům: V této novodobé historii byl vlastníkem zámku bývalý starosta obce pan Hruška. Ten zámek prodal současnému vlastníku (Cedrik William Briance), který je zodpovědný za kritický stav objektu. Současný starosta, který je osudem zámku znepokojen, zjistil, že na majitele i zámek je vydána exekuce. Místní se zřejmě právem obávají, že majiteli zámku je jen o získání materiálu a o jeho následný prodej. V zahraničí je totiž velká poptávka o stavební materiál z historických staveb, který se použije na opravu jiných. Na zámku v Ošelíně kromě střechy zmizely i některé pískovcové parapety z oken. Ze zámku odjížděly kamiony naložené (dle místních) zdravým dřevem ze střešních konstrukcí. Firma, která stavbu rozebírá, je AH-Bohemia. Ta se dřevem z historických staveb obchoduje. Na svých webových stránkách garantuje nejvyšší výkupní cenu za tuto surovinu na českém trhu. Provozní ředitel firmy však oponuje, že dřevo, které se odváželo, bylo ztrouchnivělé ve špatném stavu. (zdroj: http://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/oselinsti-se-boji-o-zamek-20120915.html)
Nový vlastník se dušuje, že zámek bude rekonstruovat, bude zachován jeho ráz a bude sloužit jako letní sídlo. Nový vlastník také uvedl (2012), že do 14 dnů by měl vzniknout projekt na nové zastřešení. Jak toto zastřešení vypadá v praxi v roce 2014, vidíte na fotografiích.
Smutné je i to, že zřejmě selhala i státní památková péče, protože přestože byl dán podnět k tomu, aby zámek získal památkovou ochranu, Památkový ústav neučinil žádné kroky. Když poté byla snesena střecha zámku a ten zůstal zcela bezprizorní, neměl již Památkový ústav prakticky žádné možnosti jak zasáhnout.
Před zbouráním střechy 2012
Stav 2012
Stav 2012
Stav 2017
Zámek Byšice
Poloha: kraj Středočeský, okres Mělník, obec Byšice
Majitel: soukromý (viz http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/bysicky-zamek-stale-chatra-leta-do-sklepu-tecou-sp.html)
Navštíveno: opakovaně, naposledy červen 2018
Zámek čtvercového půdorysu, v severní části s průjezdem do nádvoří s arkádovou chodbou. Za jižním průčelím se nacházela trojlodní salla terena s křížovými klenbami, iluzivní malbou z 1. pol. 18. stol. a také umělými krápníky. Přízemí zámku je zaklenuté, první patro je plochostropé. Ve stavbě je obsaženo i renesanční zdivo, dnešní stav však vznikl barokní přestavbou na přelomu 17. a 18. stol. za Pachtů z Rájova.
Od 19. stol. zámek již nesloužil jako stálé sídlo, ale byl využíván jen sezónně a postupně byl upravován pro zemědělské potřeby mělnického velkostatku.
Po roce 1945 byl zámek zestátněn. Roku 1972 jej převzala Československá akademie věd, která chtěla objěkt zrekonstruovat pro svou potřebu. K tomu však nedošlo.
Po roce 1990 se zámek stal soukromým majetkem, ale nadále chátral. V té době byl již značně zdevastován, na části zámku byla umístěna jen provizorní krytina a kolem hroutících se arkád bylo postaveno provizorní dřevěné lešení. Kolem objektu byl posléze umístěn plot s výstražnou cedulí se zákazem vstupu, ale celý areál jinak udržován nebyl.
V listopadu 2014 se velmi zdevastovaný zámek objevil na realitních serverech jako nabídka k prodeji. Prodejní cena činila 759. 600 Kč.
V současné době (2017) již zámek aktuálně nabízen k prodeji není. Bylo provedeno provizorní ohrazení, ale jinak se zde nic neděje.
Přestože je zámek již naprostá ruina, lze jen doufat, že zámek získá nějaký skutečný nadšenec a stane se zázrak jako např. u hradu Prostiboř nebo zámku Radovesnice či zámku Ropice.
Aktuálně (červen 2018) má objekt nového majitele a probíhají zde záchranné práce. Snad se majitel bude mít dostatek sil a financí a zámek se podaří zachránit. (Aktuaĺní foto dole)
Stav 2014
Stav 2016
Hroutící se arkády, stav již v roce 1980 (Zdroj: J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze)
Plán přízemí zámku (Zdroj: J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze)
stav, červen 2018
Letohrádek Zahrádky
Stav 2014
Poloha: Liberecký kraj, okres Česká Lípa, obec Zahrádky
Cca 2 km od zahrádeckého zámku se v bývalé bažantnici, která je doložená již v 16. století nachází zřícenina loveckého zámečku či letohrádku, ze kterého dnes zbyly již jen obvodové zdi.
Zámeček je kruhového půdorysu, po obvodu vedl zřejmě dřevěný ochoz, po vnitřním obvodu schodiště do prvního patra. "Pod" schodištěm z druhé strany se nalézají pozůstatky maličké "černé" kuchyně.
Bohužel celý zahrádecký areál je silně zdevastovaný a zanedbaný, včetně zahrádeckého zámku. Ten patřil do roku 1945 Lichtenštejnům, poté byl znárodněn. Zámek patřil postupně několika institucím, naposledy Karlově univerzitě, kterou byl opraven a byl využíván jako studijní středisko pro přípravu zahraničních studentů. V roce 2003 však vyhořel. Jeho osud je nejistý, protože rekonstrukce je odhadována na více než sto miliónů korun. V letních měsících je však přístupný alespoň park. Pokud od hlavní zámecké brány projdeme alejí, přejdeme hlavní silnici, dostaneme se do Valdštejnovy aleje, kterou lze procházkou dojít až do bývalé bažantnice a k letohrádku, který je volně přístupný.
Schodiště do patra
Černá kuchyně
Detaily...
Nové Zákupy, tzv. zámeček (bývalá továrna)
Poloha: Liberecký kraj, okres Česká Lípa; součást města Zákupy, asi 1 km za městem;
Majitel: soukromý
Navšříveno: vícekrát, 2015, srpen 2017
V popisovaném místě stál od středověku hospodářský dvůr Prorubí, který byl zároveň sídlem mana zákupského panství, tudíž zde muselo být i jeho obydlí. Koncem 16. století však byl majitelem zákupského panství vykoupen a fungoval pak jako obvyklý panský hospodářský dvůr.
V roce 1786 ho zakoupil jeden z našich největších podnikatelů té doby Johann Josef Leitenberger z Verneřic u Děčína a přeměnil ho na textilní manufakturu, kterou dal brzy připsat svému synovi Ignácovi. Kolem postupně vznikla zástavba a místo bylo přejmenováno na Nové Zákupy.
Manufaktura a později továrna, se věnovala především potiskování látek vzory, byla to tedy kartounka. Vrcholu dosáhla za Ignácova syna před polovinou 19. století, ale již v roce 1852 ji musel zrušit a prodat. Po různých neúspěšných podnikatelských aktivitách zde vznikl v 70. letech 19. století cukrovar, nejdříve akciový, a když ten neměl úspěch, zakoupený do majetku císaře, jemuž tehdy patřil zákupský velkostatek. Udržel se ale jen do konce 80. let, pak byly budovy pronajaty a nakonec v roce 1904 odprodány lesnické škole. Jednalo se o první lesnickou školu u nás a již asi půl století předtím fungovala v Bělé pod Bezdězem. Udržela se zde do 2. světové války, zařízení zde ale zůstalo i přes válku, až po ní bylo zničeno nebo odvezeno a objekt připadl armádě, nejdříve naší, po roce 1968 sovětské. Po jejím odchodu zůstal zdevastovaný, ale od té doby se jeho stav ještě mnohonásobně zhoršil. Ještě alespoň deset let si udržoval alespoň ve střední části poměrně zajímavou podobu – byla zde nad průjezdem věžička. V současné době již je zcela zničený a zarostlý a naděje na jakoukoliv záchranu není, ani se o ni nikdo nesnaží.
Potěšující je, že město Zákupy se alespoň snaží obnovit okolní arboretum, které zde měla někdejší lesnická škola. Toto arboretu doplnily v posledních letech památníčky některých vojáků, kteří zde po 2. světové válce sloužili. Z tohoto důvodu stojí místo za procházku. Jeho návštěvu lze spojit např. s návštěvou nedalekých pískovcových jeskyní ve Velenicích nebo mnoha památek v samotných Zákupech.
Stav 2017
Stav poč. 20.stol.
Stav 2015
Nový blok - dvojitým kliknuůůůtím zde, zahájíte úpravu bloku...